Prevence a ochrana

 

Prevence a ochrana

 

Co dělat při silném větru

  1. Před příchodem větru preventivně zajistěte okna, dveře, odstraňte nebo upevněte volně uložené předměty (např. květináče, zahradní nábytek) které mohou v důsledku větru ohrožovat okolí. Dávejte si pozor zejména na volně ležící plechy, skleněné výplně nebo jiné pevné a ostré předměty, z nichž se za silného větru stávají smrtící zbraně.
  2. Bezpečný úkryt před silným větrem poskytují budovy s nenarušenou statikou. Omezte pohyb venku a jízdy autem, neschovávejte se pod stromy, nebo v okolí vyšších a starších budov, u kterých hrozí stržení střešní krytiny (tašky, plechy), rozhodně nechoďte do lesa.
  3. Neparkujte auta pod stromy či v blízkosti něčeho, co hrozí zřícením, dávejte si pozor na vysoké sloupy.
  4. Pokud za silného větru řídíte auto, jeďte maximálně opatrně a pomalu. Větrné poryvy mohou auto učinit neovladatelné a hrozí také zvýšené nebezpeční střetu s překážkou na silnici. Předem si zjistěte, zda trasa vaší jízdy je průjezdná a vozovka sjízdná, abyste neuvízli.
  5. Spadlých drátů elektrického napětí se nedotýkejte a vůbec se k nim nepřibližujte.
  6. Sledujte vývoj situace ve sdělovacích prostředních.
  7. Pomáhejte blízkým i nemohoucím, starým i dětem.
  8. NEPODCEŇUJTE předpovídanou situaci a NEPŘECEŇUJTE vlastní síly,schopnosti a možnosti.
  9. NEROZŠIŘUJTE poplašné a neověřené zprávy.
  10. UVĚDOMTE SI, že největší hodnotu má lidský život a zdraví a až potom záchrana majetku

 

Pokud je lidský život, zdraví popř. majetek v bezprostředním ohrožení, volejte hasiče na číslo 112 nebo 150.

Práce s otevřeným ohněm

 

Jednou z častých příčin požárů jsou různé práce, při kterých se používá otevřený oheň. Nejčastěji se jedná o svařování nebo pálení plamenem nebo elektrickým obloukem, což je jedna z nejpoužívanějších technologií ve výstavbě, výrobě i při údržbě a opravách strojů a zařízení. Svařovat lze kovy železné (např. ocel), ale také neželezné (např. hliník a měď). Takzvaně svařovat lze však také plasty a lepenku. Samostatnou kapitolu v práci s otevřeným ohněm tvoří pokrývačské práce, při kterých dochází k manipulaci s hořlavými látkami (lepenkami), které se svařují například plynovými hořáky. Jako hydroizolace se na stavbách používají také roztavené živice.

Všechny tyto práce mají jedno společné, vyskytují se při nich zdroje tepla dostačující pro zapálení běžného hořlavého materiálu. Ti, kdo práce provádějí, navíc až příliš často podceňují základní bezpečnostní opatření. Buď základní bezpečnostní opatření neznají nebo je nedodržují vědomě.

Předpisy stanoví, že práce, pro které je nutná odborná kvalifikace, nesmí provádět ten, kdo požadovanou kvalifikaci nemá. Kdo chce provádět např. svářečské práce, musí mít platný svářečský průkaz. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů stanoví: „Fyzická osoba nesmí provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy“. V případě, že toto ustanovení fyzická osoba poruší může ji být uložena pokuta až do výše 25.000, - Kč.

Základní bezpečnostní opatření při svařování a dalších pracích s otevřeným ohněm řeší vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.

Základním bezpečnostním opařením je v případě práce s otevřeným ohněm odstranění všeho hořlavého materiálu, a to nejen v bezprostředním okolí prováděné práce, ale nejlépe v celém prostoru. Dále je nutné zkontrolovat, zda nemůže dojít k přenosu jisker nebo žhavých okují k hořlavému materiálu v jiném prostoru (např. otvory v podlaze nebo ve stěnách). Rovněž nelze zanedbat přenos tepla vedením (např. trubka procházející stěnou do jiného prostoru, která je v přímém kontaktu s hořlavými látkami). Pokud jsou prováděny práce s otevřeným ohněm v domě nebo v bytě za provozu, je nutná spolupráce majitele nebo nájemníka na bezpečnostních opatřeních. Lidem, kteří tyto práce provádějí, musí být poskytnuty správné informace o hořlavých materiálech v okolí prováděných prací. Stalo se například, že majitel rodinného domu byl přesvědčen, že izolační materiál pod jeho střechou je nehořlavý a takto informoval zaměstnance firmy, která na jeho domě prováděla opravu střešní krytiny. Až vzniklý požár a zničená střecha jej přesvědčili, o tom, že izolace hořlavá byla. Při pracích s otevřeným ohněm, zejména při svařování a pálení, musí být přítomna další osoba, která sleduje kam žhavé částice odletují a v případě potřeby může oheň v zárodku uhasit připravenými hasebními prostředky. Při přerušení práce musí vždy alespoň jedna osoba místo práce střežit a po ukončení práce je povinnost místo práce a jeho okolí kontrolovat alespoň po dobu 8 hodin. Obdobná opatření se vztahují také např. na práci s otevřeným ohněm při lepení izolační nebo jiné střešní krytiny otevřeným plamenem.

Zdrojem požáru mohou být také další řemeslnické práce, např. práce s benzínovou pájecí lampou (tzv. letlampa). Zásady bezpečnosti práce související s tímto zařízením řeší § 8 vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.

Různá zařízení používající otevřeného ohně je nutné používat přesně dle návodu výrobce. Pokud se při práci s otevřeným ohněm používají současně hořlavé kapaliny (benzin, petrolej apod.) je nutná nejvyšší opatrnost, neboť může dojít ke zraněním i smrtelným úrazům. Proto je nutné se vždy nejprve seznámit se správnými postupy vhodnými pro používání těchto zařízení a tyto postupy dále dodržovat.

Nebezpečí požáru rovněž hrozí při práci, při níž vznikají jiskry o vysokých teplotách nebo odletující žhavé části opracovávaných materiálů (např. při práci s bruskou nebo s rozbrušovacím kotoučem). Používání brusek a rozbrušovacích kotoučů je velmi rozšířené, rychlé, účinné a nahrazuje zdlouhavé a těžké manuální postupy. Může však být také nebezpečné. Při použití v nepřístupných místech, v blízkosti hořlavého materiálu nebo bez ochranných pomůcek (např. brýlí), můžeme způsobit škodu na zdraví i majetku nejen sobě, ale i svému okolí.

Otevřený oheň lze používat také k nahřívání součástek. Mnoho požárů vzniklých při opravách automobilů svědčí o lehkomyslnosti nejen občanů při opravách svépomocí, ale i „profesionálů“ v servisních dílnách. Provádění různých prací na automobilech, ze kterých nejsou odstraněny hořlavé materiály (např. sedadla s textilními potahy, pneumatiky, elektroinstalace, palivová nádrž), může vést až k výbuchu hořlavých benzinových par. Při svařování, broušení, rozbrušování, nahřívání součástek nebo při pájení vždy hrozí nebezpečí vznícení hořlavých materiálů. Následný požár vlastního auta není pak tou nejhorší škodou, která může nastat. Případy požárů celých servisů i se všemi automobily připravenými k opravě, značně poškozené stavební konstrukce a poškození zdraví nejsou nijak vyjímečné. Čas ušetřený tím, že nebyla provedena dostatečná bezpečnostní opatření, pak ztrácí význam.

 

Desatero bezpečného léta

(Rozdělávání ohně v přírodě, lesní požáry, používání plynových spotřebičů, chování za bouřky, jak zabezpečit svůj domov před odjezdem na dovolenou, o tom všem je tento článek.)

Léto je již v plném proudu (letní bouřky taky), školní prázdniny se kvapem blíží a my se těšíme na zaslouženou dovolenou. I během tohoto odpočinkového období bychom si však měli dát pozor na několik rizik a dodržovat základní pravidla požární bezpečnosti. Abychom se opravdu mohli v klidu těšit z letní pohody a nedošlo ke zbytečným újmám na zdraví nebo škodám na majetku.

1) Během letních měsíců jsou ohroženy zejména děti, které nejsou “zaneprázdněny” školou a mají spoustu volného času. Každoročně dojde při požárech, které byly způsobeny hrou dětí se zápalkami nebo kouřením, ke zraněním a značným majetkovým škodám. Zvlášť oblíbenou zábavou dětí na venkově je tajné kouření ve stohu či v seníku, což již mnohokrát skočilo tragédií.
Snad stojí za to upozornit, že na základě zákona o požární ochraně (§ 78) jsou rodiče (potažmo všichni, kteří mají děti v danou chvíli na starosti) povinni dbát o to, aby jejich ratolesti nezpůsobily požár. Z hlediska požární ochrany v případě zanedbání dohledu nad osobami, které nemohou posoudit následky svého chování, může být udělena sankce až do výše 25 000 korun.

2) V létě také mnozí z nás podnikají nejrůznější výlety, pobývají na chalupách či chatách, táboří v přírodě apod. Při těchto příležitostech se často neobejdeme bez táboráku, grilování a opékání buřtů. I přitom bychom si měli dávat pozor a dodržovat několik základních bezpečnostních pravidel, které chrání nás i okolí. Oheň v přírodě se totiž může velice snadno vymknout kontrole a napáchat nevyčíslitelné majetkové a ekologické škody.

Při rozdělává ohně ve volné přírodě je nutné v prvé řadě zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno alespoň 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a hořlavých materiálů. Pamatujte, že v lese lze rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech!!!! Pokud se tímto pravidlem neřídíte, může vám být udělena pokuta až do výše 10 000 Kč, v případě požáru pak můžete být chudší až o 25 000 Kč.

Oheň nezakládejte pod větvemi stromů, na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance nebo rašelině, v blízkosti suché trávy nebo obilí, stohů, seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru pak velmi snadno způsobí neštěstí. Každoročně kvůli neopatrnosti lidí vznikají desítky požárů. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i louce nebo na strništi. Za silného větru nebo extrémního sucha bychom oheň v přírodě neměli rozdělávat vůbec.

Místo táboráku je nutno i vhodně uspořádat. Při rozdělávání ohně v přírodě bezpečně oddělte ohniště od okolního prostředí – např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit pruhem širokým až jeden metr, který bude zbavený veškerých hořlavin.
Pro zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky (kapaliny) jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a způsobit i vážné popáleniny. Pro podpal jsou samozřejmě zakázány i všechny uměle vyrobené látky, kvůli ohledu k přírodě bychom neměli pálit ani trávu, nesmí se pálit ani jakékoliv odpady či materiály obsahující chemické látky. (viz § 3 zákona č. 86/2002 Sb, o ochraně ovzduší) Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byly polena poskládány do stabilní pyramidy (např. pomocí záseků na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání nebezpečí rozvalu pyramidy do okolí.
Do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle, světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici). Oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálení větvi.
Oheň nesmíme ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody či písek, kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště blízko vodního zdroje.

Naše odpovědnost však nekončí okamžikem skončení zábavy. Ohniště musí být důkladně uhašeno, buď zalitím vodou nebo alespoň zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladná. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou dlouhou dobu skrývat žhavé oharky a poryv větru je pak rozdmýchá a roznese do okolí. Každý rok tak musí hasiči mnoho ohnišť dodatečně dohašovat.
Pozor! Zejména půda v jehličnatém lese je z tohoto pohledu velmi riziková. Hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné alespoň důkladně prolít vodou!

Děti by neměly být u ohniště ponechány bez dozoru osoby starší 18 let. Zvlášť pozor na sezení a hry v přílišné blízkosti ohně, stačí málo a může dojít k vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení. Zmiňme tedy základní pravidla jak postupovat, když přece jen dojde ke vznícení šatů a není např. po ruce dostatečné množství vody k uhašení. Odborníci doporučují chovat se dle pravidla Zastav se, lehni si a kutálej se!

Zastav se – neutíkejte (během či chůzí se oheň ještě více rozšíří) – běžící osobu je nutno třeba i násilím zastavit, donutit ulehnout a uhasit oděv
Lehni si – kdekoliv jste, venku nebo uvnitř, okamžitě si lehněte na zem a pro ochranu obličeje si ho zakryjte dlaněmi (dlaně nepřikládejte na tvář pouze v případě, že hoří rukávy oblečení)
Kutálej se – válejte se, dokud plameny neuhasnou – válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být textilie z umělých látek), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu.

3) Stejně jako v případě otevřeného ohně, i při grilování bychom si měli dát pozor na vhodné umístění grilu, aby odletující jiskry například nezapálily suchou trávu. Poměrně rozšířeným nešvarem pak je grilování na balkóně.

Pozor na zacházení s plynovými spotřebiči (např. přenosný propanbutanový vařič). Ty by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům, jinak znamenají značné riziko. Např. plynové zapalovače zanechané v autě vystavenému vysokým teplotám představují doslova časovanou bombu. Pokud plynový spotřebič používáme ve volné přírodě, nesmíme ho ani na okamžik pustit z dozoru, nebezpečí hrozí zejména při převržení nestabilního spotřebiče. V živé paměti je případ českého cestovatele, který v Chile kvůli neopatrnosti při zacházení s plynovým vařičem zavinil požár národního parku.
Pozor dejte i na netěsnost tlakové láhve, kdy není spotřebič (např. vařič) dostatečně připevněn. Může dojít k unikání plynu a v uzavřených prostorách pak hrozí nebezpečí výbuchu.
V létě se o dovolených často přemísťujeme na tábořiště i automobily. V těchto případech bychom si měli dát pozor a neparkovat ve vysoké trávě. Ta totiž velice snadno chytne od našeho po jízdě rozžhaveného katalyzátoru.

4) Právě léto s sebou přináší i zvýšené riziko zniku lesních požárů, zejména když panuje suché a teplé počasí. Navíc s příchodem letních školních prázdnin a dovolených do lesů obvykle zavítá velké množství lidí, kteří díky své nedbalosti riziko ještě dále zvyšují. Z celkem 873 lesních požárů, které v loňském roce vypukly, jich bylo 310 způsobeno zakládáním ohně a vypalováním, dalších 196 požárů pak způsobily nedopalky cigaret. V lese se nesmí v žádném případě kouřit rozdělávat otevřený oheň lze jen na vyhrazených místech. V případě porušení tohoto striktního zákazu mohou provinilci dostat pokutu až do výše 10 000 Kč, pokud dojde k požáru a nejedná se o trestný čin (nevznikne škoda vyššího rozsahu), sankce se může vyšplhat až do výše 25 000 Kč. Jen v roce 2004 způsobily lesní požáry smrt 6 lidí, zraněno bylo 23 osob a škody se vyšplhaly na 19,1 mil. Kč. Vznikly i značné ekologické škody, při požárech lehlo popelem celkem 335 ha lesa.
Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít těžkou hasičskou techniku. Navíc je mnohdy chování ohně v lese nevyzpytatelné a podobné zásahy si obvykle vyžádají povolání většího množství požárních jednotek. Všichni si z obrázků v televizi pamatujeme na katastrofické lesní požáry ve světě (např. USA, Chorvatsko, Španělsko), které po sobě zanechaly ekologickou spoušť a astronomické škody. Snažme se proto, aby něco obdobného nepotkalo i naši krásnou zemi.

5) Letní období je typické i častým výskytem bouřek, které nás mohou překvapit například během výletu. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě?
I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně:

  • Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek.

  • Pokud se v době bouřky nacházíme venku, je lépe přerušit některé činnosti a vyhledat spolehlivý úkryt. Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení) a vysokých osamocených stromů. Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči. Za bouřky venku nepřenášejte kovové předměty (ani deštník!!) – fungují totiž jako bleskosvod. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků.

  • Bezpečný úkryt před bleskem poskytují (samozřejmě kromě budov opatřených bleskosvodem) husté lesy a háje, nižší porost, úzká údolí, úpatí vysokých skalních stěn. Naopak během bouřky v přírodě se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez bleskosvodu (např.staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé kostely), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.

  • Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Rovněž sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.

  • Překvapí-li vás bouřka přece jen na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejlépe je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe, popř. si lehnout v nějaké prohlubni.

  • Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejte pozor na padající stromy či větve.

  • Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).

  • Většinu bouřek doprovází i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držte v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále po proudem).

  • A ještě jednou: během bouřky pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí proud. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.

Letní bouřky přináší často také prudký přívalový déšť, který během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště. Hasiči každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na březích potoků a řek, které ohrožovalo nenadálé rozvodnění. V takových případech jde mnohdy i o život.

6) V létě je také obvykle doba dovolených, kdy se ze svých domovů vzdalujeme na delší čas. Před odjezdem na dovolenou bychom neměli zapomenout zkontrolovat, zda máme vypnuty všechny spotřebiče, zda např. nezůstal zapnutý sporák, žehlička. Obzvláště riziková je lednička, pokud ji můžeme spolu s mrazákem vyprázdnit, je nejlepší centrální vypnutí.

Uzavřete hlavní přívody plynu a vody, elektrospotřebiče, u kterých to lze, zcela odpojte z elektrické sítě, v případě televizoru i od antény. Chráníme tak náš majetek před poškozením či úplným zničením v případě úderu blesku či prudkého výkyvu napětí v elektrické síti. Doporučuje se i vypnutí jističů pro světelný a zásuvkový okruh. Samozřejmostí je vypnutí všech světel a zavření oken.

Pro případ, že by v době naší nepřítomnosti u nás doma přesto došlo k nějaké nemilé příhodě, je dobré se domluvit se sousedem či známým a nechat u něj rezervní klíče. Hasiči tak budou moci rychleji zasáhnout, nebudou se muset dovnitř dostávat násilím a ničit např. vstupní dveře. Pro úplnou jistotu můžete u souseda zanechat i kontakt na místo našeho pobytu, abyste se mohli v případě potřeby urychleně vrátit domů.

7) V přírodě na nás však při naší nepatrnosti číhají i jiná nebezpečí, než jen bouřky či lesní požáry. Zejména neposedné děti patří mezi rizikové skupiny, a to především během prázdnin, kdy využívají větších možností jak se vyhnout dozoru dospělých a praktikují i nejrůznější nebezpečné aktivity. Zejména starší chlapci chtějí být v kolektivu hrdiny a toto své hrdinství chtějí dokazovat například lezením po skalách nebo do jeskyní a různých štol. Přeceňují své schopnosti v neznámém terénu a když tyto případy neskončí smrtelným úrazem, mohou mluvit o mimořádném štěstí. Často záchrana života v takovýchto případech opět závisí od rychlého zásahu jednotek požární ochrany a dalších složek integrovaného záchranného systému. Proto i zde můžeme dát několik dobrých rad:

  • Nepohybujte se nikdy řádně nezajištěni v blízkosti okrajů skal, štol atd. Vždy hrozí nebezpečí pádu v důsledku ztráty rovnováhy, uklouznutí, propadnutí, stržení větrem atd.

  • Pozor na pohyb v neznámém terénu, a to zejména za snížené viditelnosti nebo v noci.

  • Nešplhejte nikdy nezajištěni na skály. Zpočátku se výstup může zdát jednoduchý, ale cesta zpět je vždy podstatně náročnější! Nečekaný pád může způsobit také uvolněná nebo zvětralá hornina či náhlá slabost.

  • Nikdy nepřeceňujte své síly ani ve snaze pomoci kamarádovi. Raději vždy přivolejte na pomoc hasiče nebo někoho z dospělých.

  • Nepouštějte se nikdy bez odborného doprovodu do průzkumů štol a jeskyní. V těchto prostorách hrozí mnoho nečekaných a neznámých nebezpečí - zával, ztráta orientace, zaklínění se v úzkých prostorách, nečekané zaplavení prostor, přítomnost nebezpečných plynů atd.

  • Nikdo by neměl přeceňovat své síly. Vždyť i pro zkušené a trénované hasiče je považována za nebezpečnou a vyžadující zajištění výška nebo hloubka větší 1,5 metru!

Podobná nebezpečí mohou číhat i v městském prostředí např. při lezení na komíny, lešení, na vysoké konstrukce jako různé stožáry, vysílače apod. nebo v kanalizačních sítích nebo kabelových kanálech.

8) V letním období nesmíme opominout ani nebezpečí, která nás mohou ohrožovat při koupání nebo vodáckém sportování.

  • Nebezpečné je koupání v noci, kdy snadno dojde ke ztrátě orientace.

  • Nikdy neskákejte uhřátí do vody, hrozí nebezpečí srdečního selhání a utonutí.

  • Neskákejte nikdy do vody, o které nevíte, jak je hluboká nebo zda se pod hladinou neskrývají kameny nebo jiné předměty.

  • Nepřeceňujte nikdy své plavecké schopnosti a také v případě, že jste dobrými plavci, vždy počítejte např. s možností náhlé změny počasí, podchlazení, svalové křeče atd.

  • Při sjíždění řek a zejména jejich splavů by měla být v loďce zkušená dospělá osoba a děti by měly mít plovací vestu.

  • Nepohybujte se nikdy v přílišné blízkosti břehů. Mohou být podemleté nebo může dojít k uklouznutí a pádu do vody. Hrozí pak nebezpečí těžkých zranění při nárazech do předmětů pod hladinou, uvíznutí a utonutí ve víru atd.

  • A když dojde k nejhoršímu a někdo se začne topit - raději přivolejte někoho dospělého nebo přímo některou ze složek IZS! Je to vždy velmi nebezpečná situace, mnohdy náročná i pro profesionály. Pokud se stanete svědky utonutí, vždy si co nejlépe zapamatujte (označte) místo, odkud nebo kde jste tonoucího naposledy viděli a co nejrychleji přivolejte pomoc.

I ve městě mohou číhat podobná nebezpečí. Jedná se především o nejrůznější splavy, vpusti, jímky, studny, odkalovací nádrže čističek, přehrady apod.

9) Rizikem typickým pro letní období je v jistém smyslu i sklizeň obilí. Zemědělská technika (traktory, kombajny, automobily) totiž může při neopatrné obsluze zapříčinit požár – chytne např. sláma od výfuku, který se příliš přiblíží apod. Nebezpečí souvisí i s uskladněním materiálu, například nedostatečně usušeného sena. To se pak v případě, že není zajištěno nedostatečné větrání, postupně zahřívá a může dojít i k samovznícení. Značné riziko hrozí zejména u velkokapacitních seníků. Podobné požáry již v letošním roce vypukly. Vhodnými opatřeními jsou v tomto případě fungující kvalitní větrací systém a pravidelné měření teploty uskladněného materiálu. V případě, že překročí kritickou mez 65 C, je nutno materiál alespoň částečně vyskladnit, přeuspořádat a tím ochladit. K podobnému samovznícení může dojít i u slámy ve stohu.

10) S parními lokomotivami se dnes již jen tak lehce nesetkáme, na koleje se dostanou většinou jen při slavnostních příležitostech, kdy v plné parádě brázdí regionální tratě. I to je však značné riziko, protože odletující jiskry mohou zapálit např. okolní stráně, které již dnes nejsou zbaveny porostu. Pokud tedy někdo hodlá uspořádat podobnou jízdu s parní lokomotivou, ta by měla být vybavena lapačem jisker. Organizátor navíc musí celou akci nahlásit na Hasičský záchranný sbor příslušného kraje, který musí akci schválit a organizátor by měl následně po dohodě s hasiči přijmout adekvátní protipožární opatření.

Když přes veškerou vaši opatrnost přece jen dojde k požáru či jiné závažné situaci, kdy potřebujete pomoc hasičů nebo jiných záchranářů, snažte se v prvé řadě zachovat klid a nepodlehnout panice. Nejdříve chraňte život a zdraví, teprve potom majetek. Jakoukoliv událost, která se stane vám či které jste svědkem, co nejdříve oznamte hasičům na lince 150 (či 112). Při ohlášení vždy nejdříve uveďte, co se stalo, kde k tomu došlo, zmiňte také důležité okolnosti které mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Poté uveďte své jméno a přímý kontakt na sebe.

A nezapomeňte tato pravidla omezující možná rizika dodržovat i při návštěvě zahraničí. Čeští turisté již nejednou v minulosti způsobili svou neopatrností neštěstí a udělali své rodné zemi ostudu. Mementem je již jednou vzpomínaný požár v chilském Národním parku zaviněný českým cestovatelem.

 

Vypalování trávy

V tomto jarním počasí vzniká zvýšené nebezpečí požárů. Teplé počasí láká řadu zahrádkářů a chatařů k jarnímu úklidu. Při spalování listí, větví ze stromků nebo suché trávy může dojít i k požáru. Ten se může vlivem silného větru rychle rozšířit a napáchat značné škody, v horším případě i ohrozit životy a zdraví lidí. Většina těchto požárů je způsobena nedbalostním jednáním při manipulaci s otevřeným ohněm. I když pálení suché trávy a listí není zákonem výslovně zakázáno, měla by se dodržovat základní pravidla. Pálení většího množství trávy předem ohlásit na operační středisko Hasičského záchranného sboru a tím předejít zbytečným výjezdům hasičů.

Plošné vypalování porostu je zakázáno celoročně. Na základě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, může Hasičský záchranný sbor uložit pokutu za přestupek na úseku požární ochrany tomu, kdo vypaluje porosty, a to do výše 25 tisíc korun pro fyzické osoby, právnickým a podnikajícím fyzickým osobám pokutu až do výše 500 tisíc korun.

Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou tyto osoby povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit operačnímu středisku příslušného územního odboru Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat.

Zakládání ohňů v přírodě

Zvýšené nebezpečí požárů vzniká v přírodním prostředí v období bez déletrvajících dešťových srážek, s mimořádně teplým a suchým počasím. Pro období těchto klimatických podmínek by se měly dodržovat pravidla, která zabrání vzniku požárů. Jedná se o zákaz kouření, rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně na lesních pozemcích a do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesního pozemku, to samé platí i pro přírodní prostředí. Lidé by neměli porušovat zákaz táboření na lesních pozemcích a ve volné přírodě mimo vyhrazená místa. Spolehlivým iniciátorem požáru je i odhozený nedopalek cigarety, proto je přísný zákaz odhazování hořících nebo doutnajících předmětů na lesních pozemcích a ve volné přírodě.

Lidé by se měli chovat opatrně všude tam, kde by mohlo jejich nezodpovědné počínání skončit požárem. Za mimořádně suchého počasí však postačí k zapálení vyschlého porostu i výfuk osobního automobilu, který vyschlou trávou projížděl. Výjimkou nejsou ani požáry podél železniční trati, kdy od projíždějícího vlaku odskočí jiskra a způsobí požár travnatého porostu.

V zájmu bezpečnosti své i druhých proto při pálení biologického odpadu dodržujte tato pravidla:

  • důsledně dbejte pokynů příslušného HZS kraje,

  • velikost hromad klestu, případně zbytků po těžbě, po úklidu je nutno volit tak, aby shořely během pracovní směny nebo v době, kdy je na místě přítomen dozor,

  • při náhlém zhoršení počasí - silném větru - pálení ihned přerušte a oheň uhaste,

  • místo pro pálení izolujte pruhem širokým nejméně 1 m, kde budou odstraněny hořlavé materiály až na minerální půdu (zeminu),

  • místo spalování musíte zabezpečit dostatečným množstvím hasebních látek,

  • místo pálení můžete opustit až po úplném uhašení ohně,

  • po dobu 5 dnů nebo do vydatného deště místo pálení pravidelně kontrolujte,

  • příjezdové cesty vedoucí k místům spalování nesmí být zataraseny,

  • spalovat klest či odpad lze pouze v bezpečné vzdálenosti od obytných nebo hospodářských objektů,

  • osoba mladší 15 let nemůže odpad spalovat bez přítomnosti osoby starší 18 let, která je spalováním pověřena.


Mějte na paměti, že povinnosti občanů a firem v této oblasti stanoví i další zákonné normy, např. zákon o ovzduší, zákon o lesích, zákon o odpadech nebo vyhlášky jednotlivých obcí.

Nezapomínejte, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán - a v přírodním prostředí, kde se „červený kohout velice špatně ovládá, to platí dvojnásob. Sebemenší podcenění situace, např. v podobě silného větru či hustého kouře, může způsobit četná neštěstí a značné materiální a ekologické škody s mnohdy nevratnými následky.
 

Hasiči a meteorologové varují před blesky


Léto je za dveřmi a s ním také typické bouřky doprovázené nejen hromy, ale také blesky. Počet bouřkových dní za rok se pohybuje v rozmezí 25-40 a blesky každoročně způsobí několik požárů lidských obydlí. V loňském roce 2007 hasiči evidovali rekordních 95 požárů způsobených bleskem, při nich bylo zraněno 5 osob a způsobeny škody ve výši více než 15,5 milionu korun. Meziroční srovnání je uvedeno v tabulce dole. To, že loňská bouřková sezóna byla opravdu bohatá, dokládá i vysoký počet požárů způsobených blesky v přírodním prostředí.

Co dělat když nás venku zastihne bouřka?
V létě často podnikáme výlety a může se stát, že nás přitom překvapí bouřka. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě? I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně:

Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek.
Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné bleskosvodem. V přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí.
Naopak se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez bleskosvodu (např.staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.
Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejte o zeď či skalní stěnu.
Během bouřky nezůstávejte na kopcích a holých pláních. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe - na zem si rozhodně nelehejte.
Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči.
Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.
Za bouřky venku pokud možno nepřenášejte kovové předměty - fungují totiž jako bleskosvod. Stojí za to si připomenout případ z roku 2005, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků.
Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejte ani se neschovávejte pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout.
Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).
Při hledání úkrytu před bouřkou pamatujte také na to, že ji doprovází nejen blesky, ale často i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držte v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále po proudem).
Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejte pozor na padající stromy či větve, je rovněž třeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy extrémním povětrnostním podmínkám, popř. zcela zastavit a přečkat nepřízeň počasí v autě zaparkovaném na bezpečném místě.
Pokud jste v budově, během bouřky se raději zdržujte na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňte zavřít okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka.
Během bouřky dávejte pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí elektřinu. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.

Letní bouřky přináší často také prudký přívalový déšť, který během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště. Hasiči každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na březích potoků a řek, které ohrožovalo náhlé rozvodnění. V takových případech jde mnohdy i o život. Při budování tábořiště je dobré také brát v potaz i nebezpečí úderu blesku - tzn. nestavět stany na holém vyvýšeném místě, v bezprostřední blízkosti stožárů či osamoceně stojících stromů, nevést mezi stany kovové dráty apod.


A jak před bleskem ochránit domácnost?
Blesk je silný elektrický výboj vzniklý v atmosféře. Úder blesku lze chápat jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. Takový výboj o několika desítkách až stovkách tisíc ampér může nejen způsobit požár, ale kvůli tzv. přepěťovým impulsům zapříčinit i značné škody na elektrických a elektronických přístrojích a zařízeních, a co hůř, zranit lidi. Jsou zaznamenány také případy, kdy po zásahu bleskem došlo k průmyslovým haváriím a tedy i astronomickým ekonomickým ztrátám. Blesk celosvětově představuje vůbec největší požární riziko pro ropné nádrže a podobné typy objektů (např. v roce 2002 v Polsku udeřil blesk do zásobníků ropné rafinérie, což způsobilo požár několika tisíc tun paliva.).
Riziko, že blesk naši domácnost poškodí, však lze výrazně omezit. Řekněme si tedy ve stručnosti, jaká nebezpečí nám a našim obydlím v souvislosti s blesky hrozí a jak se jich vyvarovat.

V prvé řadě je nutno mít v pořádku hromosvodní soustavu (bleskosvod). Bleskosvod slouží především jako vnější ochrana budov před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku. Bleskosvod ochrání dům a jeho obyvatele před požárem nebo mechanickými a jinými nežádoucími účinky bleskového proudu. Také osoby nacházející se uvnitř nebo vedle objektu by měly být díky tomu chráněny před zraněním či dokonce smrtí kvůli průchodu bleskového proudu.
Vnější ochrana budovy proti účinkům blesku funguje následovně: jímací soustava - tedy jímací tyč a jímací vodiče - zachytí přímý úder blesku do objektu, bleskový proud je bezpečně sveden pomocí systému svodů do uzemňovací soustavy, která ho rozvede v zemi. Za podmínky, že je uzemnění správně zapuštěno do země a dostatečně odizolováno od samotné budovy, pak v zemi dojde k bezpečné neutralizaci blesku.
Zde platí jedno velice důležité pravidlo - nesnažit se vše dělat svépomocí a při výběru zařízení dát na radu kvalifikovaných odborníků. Instalaci a údržbu hromosvodní soustavy bychom určitě měli svěřit odborné firmě - ostatně jako v případě všech záležitostí, souvisejících s elektřinou - ta je přece jenom stále skvělý „sluha," ale velmi záludný a nebezpečný „pán."
Nutné je také dávat pozor na mechanickou pevnost a na ošetření bleskosvodu proti korozi. Zvlášť opatrně postupujte v případě, že rekonstruujete budovu. Po skončení prací nezapomeňte celou hromosvodní soustavu znovu uvést do funkčního stavu.
Stejně jako všechny zařízení mající souvislost s elektřinou, musí být každá hromosvodní soustava udržována v provozuschopném stavu a procházet pravidelnou revizí. Ta by měla být provedena licencovaným revizním technikem přinejmenším každých 5 let u běžných objektů, v případě více rizikových budov (kde např. hrozí nebezpečí požáru a výbuchu) pak jednou za dva roky. Revize se rozhodně vyplatí, protože pokud není bleskosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho obyvatele ještě nebezpečnější, než kdyby tam žádný nebyl. Jestliže blesk v roce 2007 způsobil celkem 13 požárů objektů s hromosvodem, je zřejmé, že minimálně některé z těchto hromosvodů nebyly v pořádku. Pokud je hromosvodní soustava v pořádku, ochrání nás před následky naprosté většiny úderů blesku.


Bleskosvod musí být povinně nainstalován zejména na ty budovy, kde opravdu existuje reálné ohrožení a kde by mohl blesk ohrozit život a zdraví osob nebo způsobit značné majetkové škody. Jedná se například o činžovní domy, školské či zdravotnické budovy, průmyslové objekty, stavba na návrší atd. Záleží na odpovědnosti každého z nás, zda na svém rodinném domě, chatě či chalupě nechá nainstalovat hromosvodní soustavu, každý by si však měl uvědomit i rizika vyplývající z nedostatečně chráněného majetku. Stejně jako v případě jiných protipožárních opatření, také v ochraně proti blesku a obecně přepěťovým impulsům se rozhodně nevyplatí šetřit.

Během bouřky však nejsme v ohrožení jen my, lidé, ale škody hrozí i našim elektrospotřebičům a vůbec všem přístrojům napájeným elektřinou. Blesk je totiž pulsní jev, který se v některých parametrech chová jako vysokofrekvenční proud. Jako elektrický fenomén má tak blesk vliv na veškerá elektrická zařízení na zemi nejen v blízkosti bouřky, ale může mít dopad na elektrické přístroje i ve střední vzdálenosti. Stačí pouze, aby blesk udeřil do elektrického vedení nebo jiného vodiče (telefonní vedení, datové kabely apod.) a přepěťový impuls způsobený zásahem blesku může poškodit či nenávratně zničit spotřebiče v okruhu několika kilometrů. I na velké vzdálenosti pak může mít impulsní přepětí v elektrické síti způsobené úderem blesku za následek poruchy chodu spotřebičů napájených elektřinou a snížení jejich životnosti. Počítače, audiotechnika, domácí videa, ovšem i domácí kuchyňské spotřebiče, plynové kotle apod. - v každém z těchto přístrojů se dnes nachází elektronické obvody, které mohou být při bouřce nenávratně zničeny.

Samotný bleskosvod, který je většinou konstruován především na ochranu budovy před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku, nám v ochraně domácích elektrospotřebičů příliš nepomůže.

Pojistky a jističe jsou proti úderu blesku téměř bezpomocné, proto je vhodné se na možné účinky bouřky předem připravit. Ještě před jejím příchodem, či při delším opuštění domácnosti, je třeba v domě odpojit od elektrické sítě veškeré spotřebiče, které nemusí být nutně v provozu, odpojit anténní přípojku od televize, telefonní linku od modemu počítače apod., aby nedošlo k jejich poškození nebo zničení. (Je nutno zdůraznit, že v podobném případě nestačí jen vypnout vypínač či jistič.).
Bohužel takové preventivní řešení je mnohdy obtížně realizovatelné. Užíváme stále modernější a složitější přístroje napojené nejen na napájecí zdroj, ale také např. na telefonní vedení, kabely či datové sítě. Spotřebiče pak nelze jednoduše „odříznout" od okolí a některé přístroje musí fungovat i během bouřky.
Řešením může být moderní zařízení sloužící k ochraně proti pulsnímu přepětí - tzv. přepěťová ochrana, která chrání nejen proti výbojům blesku, ale obecně proti jakýmkoliv prudkým výkyvům napětí

 

 

JSDHO Česká Lípa

Liberecká 129, Česká Lípa

GPS:
N 50° 41.02200'
E 14° 33.21888'
tel. 487 826 848
mob. 731 435 031

jsdhoceskalipa@seznam.cz